Americký sen (68)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O kloboucích a nakupování ve Vídni. Winchester, Boston, přelom roku 1991/1992.

7. prosince. Ahoj Ingrid, zrovna jsem se vrátil z Lowellu po úspěšném lovu na klobouky. Starý Baťa pravděpodobně chodil kolem Parrot Hat Shop, obchodu na klobouky zrovna naproti budově, výrobě bot Endicott-Johnes, kde se Baťa učil dělat boty po Americku. Většina budov zde v Lowellu je postavena z neomítaných cihel v železobetonové konstrukci, jako ve Zlíně.

Nedostal jsem klobouk, jaký jsem si původně představoval. Na východě se klobouky západního stylu moc neprodávají. Původně jsem chtěl Stetson, jenomže Stetsonů s plochou střechou moc není a obchod měl asi jenom dva typy, které se mi moc nelíbily. Tento klobouk, který posílám, je kvalitní, s troškou východních rysů: tvar i plst je jemnější, poddajnější. Místo tvrdého rysu náznak elegance. V každém případě je to klobouk západní, vyrobený k účelu. Takový klobouk vydrží hodně, když máš dobré boty a nepromokavý plášť a klobouk se širokou střechou, můžeš zůstat celý den v dešti v úplné pohodě. Deštníky a kapuce, čepice jsou v porovnání s ním úplným nesmyslem. Doufám, že bude sedět, míru má 56 cm. Pokud ne, můžeme ho vystřídat.

Návod k použití:

- klobouk vydrží hodně, pokud se promočí a nechá se vyschnout v pokojové teplotě, ne fénem nebo nad kamny
- nejlépe se čistí proudem páry a měkkým kartáčem
- klobouk se nikdy nepokládá spodem na podložku, lépe obráceně, ale nejlépe je ho pověsit na věšák

Jméno klobouku “Longhorn” pochází ze jména Dlouhorohých býků s rohy až 1 metr dlouhými/každý, kteří se chovali v Texasu během osidlování dalekého západu. Longhornsmen byli rančeři, dobytkáři, kteří se vypracovali k slušnému majetku vlastní prací, nezávislostí a taky tvrdostí a bezohledností.

11. ledna. Jsem rád, že klobouk v pořádku došel: před rokem jsem poslal strýcovi Pepovi filmy do Polaroidu, přede dvěma roky, když bylo tisíciletí svaté Anežky, jsem mu poslal šek na cestu do Říma: ani filmy, ani šek nedošly.

Neptej se jiných, kolik můžeš chtít za svou práci: odhadni, jak dlouho práce bude trvat, vezmi průměrné životní náklady za tu dobu, přidej cenu materiálu, služeb od jiných lidí, amortizaci nástrojů. Vynásob výsledek dvěma, přidej daně a dostaneš čestnou cenu.

V únoru nepřijedu, doufám, že nebudu muset služebně cestovat. Ztrácím na tom čas, peníze a je to hodně těžké. Let zabere sobotu a část neděle, 10-15 hodin práce denně a mezi tím se handrkovat s pražskými vychcánky.

Posílám ti 100 USD na začátek věcí jako koupelna a postel v pronájmu. V únoru a březnu ti pošlu po stovce, pak budu mít zaplacené dluhy a můžu ti poslat víc. Šek z loňského roku už nemůžeš použít. Šeky se musí uložit do tří měsíců. Nakup raději v Rakousku, vyber jenom prvotřídní kvalitu: v umyvadlech a armaturách je firma Kohler obstojná. Kup Kohler nebo lepší. Umyvadlo Kohler stojí tady 200 – 300 USD. V Rakousku to bude levnější, tady je Kohler dovoz. Armatura stojí asi 150 – 250 USD. Při nákupech se vyhni nákupním střediskům jako Wiena - Süd, můžeš se tam pro přehled podívat, ale většinou prodávají průměr. V U.S.A. se hodně prodávají umyvadla a vany z akrylu imitujícího mramor - nebo porcelán. V obchodě vypadají perfektně, k nerozeznání: jenom poklepem a citem se dá rozpoznat umělohmotný padělek. Umělá hmota přitahuje špínu a mastnotu a za dva roky nebo dříve, ať cídíš jak cídíš, výsledek je zoufalý. Nejlepší je porcelán nebo smaltovaná litina. Zrcadlo 60x150 cm stojí asi 50 USD. Vyměňte kachličky, na to by mohla ta stovka stačit.

Místa a krátký popis zboží obchodů najdeš v telefonním seznamu Vídně. Jsou dva typy seznamů. Jeden, běžný, má jenom jména, adresy a číslo. Pak jsou seznamy - tady nazývané “žluté stránky”, které kromě běžné informace obsahují krátký inzerát. Obsahují jenom obchodní organizace a seznam je rozdělen do článků podle oboru: Auta - opravy, prodej, součástky, atd.

Václav