Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Americký sen (87)

28. 04. 2017 18:25:08
Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O psacích perech, nepoctivém Indiánovi a zakázce na Y2K. Vancouver, srpen, říjen 1998.

8. srpna. Ahoj Ingrid, Franto & rodino, koupil jsem si ve vetešnictví nové plnicí pero Sheaffer ́s. Loni jsem ztratil svého Parkera 51, také vetešnický nález, mně zvláště drahý, ale lehce nabyl 2,50 USD, lehce pozbyl. Kvůli té ztrátě jsem neopomenul navštívit každé vetešnictví, které se cestou naskytlo. Našel jsem několik Parkerů 51, ale nejlevnější by přišel na 50 USD. Na průpisku nemám trpělivost, takže mám tuto „komáří“ plničku s vysouvacím sosákem na inkoust. Pracuje celkem dobře, což je důležité, protože rukopis je můj chleba.

Poradenství (consulting) jde dobře, pokud se týká peněz. Výhodou je také krátké trvání objednávek práce, které dovolí více volného času. Loni jsem pracoval pro zdravotní pojišťovnu Blue Cross Blue Shield, na zakázce dohodnuté od ledna 97 do listopadu 97. Zakázka se protáhla až do května 98, celkem nešikovně. Navrhnul jsem jim program – Macek mě otravuje, zastiňuje lampu, zalehává dopis a otírá se o pero – ten program na „dovoz“ dat z jiných pojišťoven. Program pracuje tak dobře, že mi dali dvě medaile; ale nepodařilo se mi protáhnout práci do konce června. V tom případě jsme si plánovali návštěvu v Česku a Moravsku.

Macku don ́t bug me! Povídám Mackovi. Když mi zakázka s Blue Cross skončila, nechal jsem volné opratě mým zprostředkovatelům (práce). Nějaký čas se nedomotali na nic pořádného, až mi moji Moroni zprostředkovatelé „našli“ zakázku s Hollywood Entertainment, místní společností vlastnící síť půjčoven televizních pásek. Problém byl, že ta společnost je ve Willsonville, nejmíň 30 mil od Vancouveru. Příliš daleko na kole. Ale vlastník zprostředkovatelny mi osobně zavolal: „Čéče, musíš to udělat. Tohle je pro nás hrozně důležitý zákazník.“ Já mu na to, za 55 na hodinu možná. Slíbil mi 55 a přesčasy. Jel jsem na interview (pohovor), sfoukl jsem všechny otázky levou rukou. Zprostředkovatel dohodl, kdy mám začít – příští týden. Kolo jsem měl v té době rozbité a rám na nové ještě nepřišel, tak jsem šel do obchodu a koupil jsem si ojetou motorku. Bavoráka R65 z roku 1981. Vyřídil jsem papíry, značku, koupil helmu, rukavice, boty, koženou bundu, pojištění. Příští den mi Moroni zavolají, že ze zakázky sešlo. Tough shit! Nebyl jsem ale v nouzi, potřeboval jsem asi dva měsíce práce; pak bychom si mohli dovolit cestu do Evropy. Navíc jsem byl dost opotřebený z Blue Cross. Potřeboval jsem odpočinek. V Blue Cross jsem pracoval pro vedoucího, který přišel z Ruska. Jeho nectností byl pedantismus a podezřívavost. Dohrabat se k řešení – vnucen do jeho stylu – byla často „obtížná řádka k motykování“ (tough row to hoe).

Mezitím mi zavolali jiní zprostředkovatelé. Měli pro mě „Rok 2000“ u místní velké společnosti. Tomuhle jsem se vždy vyhýbal, neboť jsem tušil velkou kravinu. Tentokrát jsem ale zakázku vzal. Noví zprostředkovatelé platí týdně, dojíždění by mohlo být stěží lepší. Od polovičky července pracuju na Y2K – zkratka pro Year 2000. To, že jsem zakázku dostal, bylo překvapení. U pohovoru mně bylo jasné, že jsem se nezalíbil. Což byla pravda, později jsem zjistil, proč mě najali. Projekt Y2K je k neuvěření. Technicky je úplnou maličkostí. Jak se ukazuje, projekt nemá téměř žádnou technickou podstatu. Podstatou jsou vysoká místa ve vedení. Bez obdoby, hierarchie vedení má projekt, který bez oddalování, zakrývání lhaní skončí úspěšně nebo neúspěšně. Černé na bílém. Takže, celý projekt je tajný. Proto neuvádím jméno společnosti. Celý tým je ve zvláštní budově. Nemáme přímé telefonní linky. Všechny hovory se propojují přes sekretářku.

- Peníze nehrají roli. Máme všechno nové: nábytek, vybavení 300 MHz Pentium, 17“ monitor, atd.
- Tým má 100 lidí! Přes polovinu jsou to Indové z Indie. V jednom memorandu – zprávě – která vyčíslovala nebezpečí – spíše úskalí – projektu, bylo nebezpečí, že nebudou žádní programátoři k najmutí v době projektu. Důvod, proč mně najali.
- Nejzajímavější je ale práce sama. Většina lidí navrhuje „obchodní procesy“, což jsou diagramy hrozně podobné „flow charts“, které byly v oblibě programátorů v 70. letech. Tentokrát ale diagramy popisují, jak vyřešit problém Y2K. V naší skupině je 10 lidí, devět kreslí diagramy. Já spravuju programy bez ohledu na to, co diagramy říkají. Složení naší skupiny je také zajímavé. Dva Indové, jeden skutečný americký Indián, vypadá jak náčelník, jenom mu nasadit orlí pera. Obrovské ruce vyťukávají na klávesnici, aby se jeden nesmyslný obdélník propojil čarou s dalším obdélníkem. Pracuje pět hodin denně. Na konci týdne si s úsměvem napíše 50. Pak máme programátorku „Očividného Basicu“ (Visual Basic). Vždycky jsem si myslel, že programování nezávisí na volbě programovací notace. Poslední dobou, většina lidí kolem programování se prohlašují za programátory „Basicu, C, ... atd“. Musím ale dát Štěpánce k dobrému, že pochází ze státu Georgia. Pak máme rodilého Oregoňana. Náš projekt šitý na Davidovu míru. Pak máme skutečnou filmovou hvězdu z Hollywoodu. Chytrá, pěkná a Kalifornská vločka (california flake). V dalším chlívku máme Angličana z Anglie. Tohle nemůžu přeložit: Computer nerd. Další je normálka Jack. Naposled je pan vedoucí Oregoňan a venkovský řízek s 20 kg nadváhou. Moje pozice je jednoduchá. Možná, že budu mít snadné čtyři nebo pět měsíců v zaměstnání. Abych nezdržoval, posílám teď.

24. srpna. Musím se zmínit o stavbě. Polevil jsem, polevil. Od loňského roku, kdy máme koně Mi Caru (mé Srdéčko) a Thunder (Hrom), všechen Vikin čas a peníze jdou na koně. Hodina času dříve užitá na přípravu stavby mně padne na nákupy, vaření a domácí práce.

Měl jsem v plánu studnu. Jeden studnař mi práci odmítl, vrt vypadá obtížně. Druhý, jménem Zent, vrtal sousedovi a mně dal odhad na nejméně 15.000 USD při hloubce 550 stop. Asi nejdříve zkusím vlastnoručně naráženou studnu v dolní části pozemku. Když ta nevyjde, budu šetřit až do jara příštího roku. Ještě mám téměř 14.000 USD dluhu, to znamená splátky až do konce roku. Pokud se nám nerozpadne auto. Zatím jede dobře, ale už má 220.000 mil.

Luisa letos maturovala. Hledala si různé práce, celkem snadno dostala pohovor. Nakonec vzala místo podkoního u jedné bohaté rodiny asi 2 míle od Maple View. Stará se o pět nebo šest vzácných arabských koní, každý v ceně stovek tisíců USD. Má hodně zodpovědnosti, od injekcí, nákupů materiálů, krmení, cvičení. Je to dobrá práce. Jenda pracuje s Viki v laboratoři: elektronicky zvětšuje obrázky. Práce se mu líbí, zvládne ji lehce a nemusí se s nikým otravovat. Destiny letos začne střední školu.

Musím se znovu zmínit o mé práci v souvislosti s ústupky zaměstnavateli. Ráno se bavím s Kalifornskou vločkou jakoby nic. Po obědě jdu kolem chlívku, kde normálně sedí, stěny prázdné, v poličkách nic. Nikdo neví, co se s ní stalo. Z nějakého důvodu ji vyhodili. Což je škoda. Tenhle kontrakt je dnem (od slova dny) mé kariéry. Ty plánovací sračky mi vůbec nejdou a se svými spolupracovníky si nemám co říct. Jeden beran vedle druhého. Poučení plyne, nechoď Vašku s pány na led, kopni je pod koleno hned na místě.

26. srpna. Tož ja, tak to chodí. Druhého dne boss přišel krátce před naší skupinovou schůzí a povídá. “Ehm. Měli jsme jednotlivce (slovo individual vyslovil in-di-vidžuel), kterého jsme museli nechat jít. Nedělám tyto věci s lehkým srdcem, měli jsme dobrý důvod. Rád bych vám řekl, že vaše zaměstnání není v sázce”. A odporoučel se. Náš vedoucí se zeptal, zda máme otázky. Já na to “ano”. “Bylo to ohledně pracovních výsledků?” (was it related to performance?). “Absolutně”, povídá vedoucí. Detektivní mysl mi zapracovala a hned mi před očima vyskočil obrázek středověkého mučedníka se vzpřaženýma rukama jakoby v obraně a nad ním nápis: “NE, NE, PROBOHA! NEPOUŽÍVEJTE BĚŽNÉHO ROZUMU!” Ten obrázek měla ta jednotlivkyně na stěně chlívku. Poučení plyne, nech si perly pro sebe. Servíruj sviním pomyje. Naneštěstí ale, na svou chlívkovou tabuli si Vločka napsala Churchilovu větu “když procházíš peklem, pokračuj” (if you are going through hell, keep going). A ráno předevčírem jsem se jí ptal, jestli prochází peklem. Né, né, povídá. Typický anglo-saxon, nic nedají na povrch znát. Musím si dát pozor, nějak moc se rozepisuju o téhle věcičce. Dnes mi vedoucí povídá: “Ty seš můj člověk, ty seš jedinej, kdo je v popředí plánu. Musíš pomoct Indiánovi a Robinsonce.” Není divu, já jsem jediný člověk, který šidí jenom hodinu denně. Indián šidí tři, ale servíruje žádané: sračky.

Get on with it! Get crackin ́. Get it over with. At the end we all ́l be Chaff. Povídám si pro povzbuzení, nemaje dost času k přemýšlení. Z vašich dopisů se zdá, že Milan ztratil soudný rozum. Mě samotnému to nepřipadlo ani na vteřinu. Nejdříve, kdo si stěžuje? Kdo si stěžuje, stěžoval a bude stěžovat každou minutu života. Ne přímo, v tónu hlasu poznámkou. “Já se o všechno postarám, za to si zasloužím bohatý život jako Vladěna, tvůj vzhled a chování jaké já chci”. Blanka ví, kde zmáčknout, zranit, protože nerozumí sama sobě. Neví, kde podpořit a pohladit. Milanovi bych řekl, není nic špatného se začínáním znovu. Problém může být v opakování. Blance bych řekl, každý svého štěstí strůjcem a strojvůdcem. Najdi cíl, spoléhej na sebe a “Get on with it!” Nevyhledávej ale cíl pro někoho druhého. That ́s all folks! Ship it! Ten papír není co bývalo...

Václav

Autor: Bohdan Koverdynský | pátek 28.4.2017 18:25 | karma článku: 11.39 | přečteno: 205x

Další články blogera

Bohdan Koverdynský

Americký sen (118)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Kruh se uzavírá. Praha, 21. srpna 2017.

17.10.2017 v 22:07 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 273 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (117)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Rekapitulace. Javorová Vyhlídka, jaro 2017.

27.8.2017 v 8:03 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 364 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (116)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Nepřátel se nelekejte a Rosie the Riveter. Javorová Vyhlídka, jaro 2015.

23.8.2017 v 11:08 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 277 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (115)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Chemická závislost. Javorová Vyhlídka, červenec 2014.

22.8.2017 v 17:44 | Karma článku: 7.94 | Přečteno: 236 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 276 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.73 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.46 | Přečteno: 141 | Diskuse

Martina Mičková

Josef Lada alias Kocourek Josef

Může mít slavný Josef Lada něco společného s nalezeným kocourem? Jak dopadne osamělý zraněný kocourek a proč maluje obrázky? Všechno se můžete dozvědět, stačí se jen začíst.

21.11.2017 v 21:26 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 242 |

Jaroslav Herda

Žeň

Kreslené vtipy špatně se vyprávějí. Psát úvodní slovo k veršům se mi také protiví. Však písí žízní zní a písmenka si žádá, tak mrcho pij, když tak tě IT nastavil.

21.11.2017 v 20:18 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 145 | Diskuse
Počet článků 118 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 311

Bezpečnostní analytik, amatérský historik a občasný publicista.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.