Bohdan Koverdynský

Americký sen (103)

30. 06. 2017 15:56:23
Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Několik slov o krocení japonských nožů. Vancouver, 9. května 2004.

Ahoj Ingrid & Franto, několik slov o řezbářských nožích. Všechny čtyři nože jsou přesně jak mají být. Rybička byla po ruce v každém venkovském domě. Používala se na opravy v domácnosti. Je to schopný, ale amatérský nůž. Dva křiváky jsou skutečné řezbářské nože. Tělo mají zkované dohromady ze dvou plátků ocele. Jeden plátek má vyšší obsah uhlíku, aby byl tvrdý, protože ten tvoří ostří. Druhý plátek je poddajný, dává noži pružnost. Plátky jsou kovářsky stvořené po celé délce, dají se ostřit, až nic nezbude. Největší odměnou kováře je jeho nástroj použitý do posledního zbytku. Málokdy se mu to podaří, nože obvykle přetrvávají generaci. Nůž má rub a líc. Na rubu je vyhloubený tak, aby jenom asi 1 mm od ostří zůstala plocha. Ostřením se okraj zužuje a občas se musí obnovit. Nový nůž má křehké ostří. Křehkost je částečně daná kalením, protože špička nože a ostří se ochladí rychleji. Křehkost je také úmyslná. Řemeslník očekává, že jeho nástroje využívají jejich materiál do posledního zbytku. Nejvyšší dosažitelná tvrdost ocele je 66 HRC. Nůž proto musí mít tvrdost 65 HRC. Ostří nového nože se musí vyštípnout, aby se vědělo, že dosáhlo 66 HRC. “Krocení” tvrdého nože trvá, než se obrousí asi 1 mm. Dalším důvodem pro tvrdá ostří je ve schopnosti přijmout “břitkost”. Běžné nože, jako třeba Solingen, se kalí asi na 51 - 55 HRC. Při této tvrdosti má ocel dostatečnou pružnost, není třeba ji laminovat. Na neštěstí při vybroušení do jemného ostří nemá materiál dostatečnou pevnost, ostří se začne ohýbat pod tlakem. Japonský nůž se dá vybrousit daleko, daleko jemněji. Zvláště pak mistrovský (drahý, drahý, drahý) nůž, který jsem ti poslal. Nůž se brousí denně - přibrušování, přetažení ostří trvá asi 2 minuty. Často je ostření víc meditace než potřeba. Úkol patří řemeslníkovi. Učedníci ostří jen tehdy, když se nástroj vylomí. Proto jsou brousky vždycky po ruce. Na hrubé a střední broušení používám diamantové kameny. Kameny mají barevnou skvrnu označující drsnost.

Černá - jenom na vybrušování rubu nože. Nůž se založí na líci kouskem dřevěného hranolku na podporu a ostří se na kameni navlhčeném vodou.

Modrá - modrý kámen se používá na odbroušení odštípnutého ostří. Ostří se brousí na úkose.Poznámka: broušení rubu začíná na “černém” kameni, ale pokračuje přes všechny drsnosti až je povrch jako zrcadlo. Já to vysvětlím Destiny. Požádejte ji o ukázku. Na zdar Václav
Autor: Bohdan Koverdynský | karma: 14.66 | přečteno: 240 ×
Poslední články autora